Marek Haltuf nejprve hovořil o historii tetování ve světě i u nás a seznamoval účastníky s významy, které zdobení těla v minulosti mělo. „Dříve se tetování šířilo zejména dvěma cestami, a to přes nekalé živly, nebo naopak přes vyšší vrstvy společnosti.“ Poutavě vyprávět tatér.
Ve své přednášce hovořil i o tom, že v současnosti je tetování zkoumáno nejen z pohledu výtvarného, ale i z pohledu psychologie a sociologie. Dále pokračoval: „Typické pro tyto vědy je spíše negativní pohled na věc – psychologové tvrdí, že tetovaní lidé si zdobením svého těla kompenzují své tělesné nedostatky. V dnešní době existuje tetování napříč různými profesemi a profiluje se – z různých obrázků pak můžeme poznat, ke které společenské vrstvě vlastník obrázku patří. To se ale musí brát s rezervou, ne vždy jde o stoprocentní určení. Co se týče bolesti, je individuální. Jsou samozřejmě místa, kde to bolí víc, ale záleží na nás a na našem prahu bolesti. Žabka upozorňoval, že správný tatér musí mít licenci a také povědomí o zdravotních rizicích a charakteristice kůže.“
V závěru celé akce měli všichni možnost vyzkoušet si práci tatéra. Pomocí profesionálního tetovacího strojku tetovali do kůry pomerančů různé více či méně povedené obrazce a nápisy.